BODY HISTORICKÉ STEZKY

Historie poutního místa ve Stekníku je spojena se zázračnými účinky minerálního pramene, který objevil zámecký kaplan. Jeho účinkům bylo věnováno mnoho odborných publikací. Po roce 1766 nad ním nechal majitel panství Jan František Kulhánek z Klaudensteina vystavět kapli. Následně dochází k výstavbě zámecké kaple Navštívení Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého, k jejímuž vysvěcení došlo roku 1783. Kaple je vyzdobena freskami, barokními obrazy od Ignáce Raaba a oltářním obrazem od Kryštofa Seckla. Doložené jsou poutní slavnosti na svátek Navštívení Panny Marie, kdy byla pořádána procesí z dnešního Mostu-Zahražan a celého postoloprtského panství. Zašlou slávu poutních slavností připomínají i sochy Neposkvrněné Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Jana Křtitele, které byly v 70. letech přemístěny na nádvoří zámku. V okolí se také dochovala řada drobných sakrálních památek v podobě soch, křížů a výklenkových kapliček.

4. Poutní místo Stekník

Historie poutního místa ve Stekníku se začala psát roku 1760, kdy byla podána první žádost na výstavbu kaple ve Stekníku. K žádosti, která došla na pražské arcibiskupství, byl přiložen i plán kaple, který vyhotovil žatecký stavitel Johann Paul Loschr. V plánu se počítalo, že kaple bude přičleněna k zámku a bude zasvěcena Navštívení Panny Marie a sv. Janu Nepomuckému. Následovala druhá žádost o výstavbu v roce 1767 a samotná výstavba. K vysvěcení kaple došlo roku 1783.

Kaple je vyzdobena freskami, barokními obrazy od Ignáce Raaba a dominuje jí oltářní obraz od Kryštofa Seckla, který znázorňuje výjev Navštívení Panny Marie u sv. Alžběty. Doložené jsou pouti na mariánský svátek, dne 2. července, kdy do Stekníku měla být pořádána procesí až ze Zahražan (dnešní čtvrť Mostu) a také z celého postoloprtského panství. Období poutí připomínají i sochy na zámeckém nádvoří z 60. let 18. století, které původně lemovaly cestu mezi barokní sýpkou a zámkem. Mezi nimi je Neposkvrněná Panna Marie, sv. Jan Nepomucký, sv. Jan Křtitel a sv. Florián. I v okolí obce se dochovalo v polích několik soch, kaplí a křížků, které připomínají poutní slavnosti vedoucí do Stekníku.

Léčivé účinky steknického pramene byly známy již roku 1750, kdy ho objevil tehdejší zámecký kaplan, AbundusKrempelsetzer. Roku 1766 o prameni psal lékař Žateckého kraje Ó Réily v latinském spisku „Tractatum de ortu ac indole Contentisviribus medici, acdebito usu, aquarummineraliumStecknicensium“. Po tomto roce byla vystavena nad pramenem osmiboká kaplička. Zázračné účinky pramene byly jedním z předpokladů stavby zámecké kaple a vzniku poutní tradice. K mineralizaci vody dochází díky rozpuštění síranů, které vznikají oxidací sulfidů v jílovcovém podloží s častým výskytem krystalů sádrovce. Voda má pH 3,4 a obsah rozpuštěných látek dosahuje 3 g/l. Pramen se řadí mezi tzv. hořké vody, které se používají při léčbě nemocí trávicího a zažívacího ústrojí. Mezi rozpuštěné látky patří železo, hořčík, vápník, sodík a další minerály. Dle různých zdrojů má voda lepší zdravotní účinky než lázeňské prameny.

Zajímavost:

K místnímu prameni se váže pověst z období třicetileté války, kdy měl uzdravit švédské vojáky nakažené tyfem.

Veřejná sbírka na záchranu kapličky nad léčivým pramenem

Římskokatolická farnost Liběšice u Žatce vyhlásila veřejnou finanční sbírku na záchranu této kapličky na Stekníku. Přispět lze libovolnou částkou, informace zde: https://www.libesice.com/podpora/

Děkujeme.