BODY CHMELOVÉ STEZKY

Suché a teplé Žatecko bývalo pro chmel ideální oblastí; klimatická změna však i zde znesnadňuje jeho pěstování. Kritické jsou dlouhotrvající tropické teploty i častější sucha, zesílená negativními zásahy do krajiny.Proto probíhá šlechtění nových, odolnějších odrůd, spolu s pokusy s biochmelnicemi.

1. Jiné klima, jiný chmel

Žatecko a Lounsko, které jsou u nás hlavními oblastmi pěstování chmele, patří mezi nejsušší a nejteplejší území v České republice, srovnatelné s Jižní Moravou nebo bližším Litoměřickem. Podobně jako zmíněné regiony je i Žatecko výrazně ohroženo různými aspekty probíhajících klimatických změn.

Jejich hlavním dopadem je postupné zvyšování průměrné roční teploty, změny v časoprostorové distribuci srážek (trendem jsou častější prudké přívalové a/nebo bouřkové srážky a méně časté periody méně intenzivního, ale trvajícího deště), časté tropické dny během vegetační sezóny a také dlouhé úseky suchého počasí, zasahující i do svrchních vrstev půdy v luhu Ohře. Efekt klimatické změny je zde navíc výrazně zesilován historickými zásahy do krajiny - meliorací drobných vodních toků a celkově systematickým narušováním vodního režimu, který měl za účel rychlejší odvod vody z krajiny.
Chmel je přitom v relativně hustě sázených chmelnicích na klimatické změny velmi citlivý a současný výzkum naznačuje značné budoucí problémy nejen s pěstováním tradičních, vysoce ceněných odrůd (žatecký poloraný červeňák), ale v nejvíce exponovaných částech krajiny ohrožuje oteplování celkově pěstování chmele jako takové.

Model pěstování chmele na další desetiletí, který bere v potaz i ty nejmírnější varianty vývoje globálního klimatu, totiž předpovídá snížení výnosu chmele až o 10% , spolu s téměř třetinovým poklesem obsahu látek přímo ovlivňujících kvalitu chmele ( α - kyselin). Nevýhodou pěstování chmele na Žatecku je značná geografická homogenita a ostrá ohraničenost území (Krušné a Doupovské hory, Slavkovský les) a tedy i značná obtížnost přesouvání chmelových kultur například do vyšších nadmořských výšek.

Řešením vhodným pro Žatecko jsou tedy - vedle tradičního Žateckého poloraného červeňáku - také nové odrůdy chmele, které si s možným budoucím klimatickým trendem dokáží lépe poradit, spolu s obnovou vodního režimu krajiny a celkově zvyšováním rezistence krajiny vůči klimatickým změnám. Jejich šlechtění se momentálně věnuje Chmelařský institut s. r. o. v Žatci.